Slovníček pojmů
Atlasová vazba „A“
Atlasová vazba se vyznačuje vysokým leskem, hedvábným omakem, malou odolností vůči oděru. Ve střídě atlasové vazby jsou ty vazné body, které se navzájem nedotýkají, a je jich méně. V osnovním atlasu se navzájem nedotýkají útkové vazné body a v útkovém atlasu se nedotýkají osnovní vazné body. Nejmenší atlas lze vytvořit pouze 5x5 vazných bodů ve střídě. Delší úsek nití z lícní strany vytvoří hladký, lesklý povrch s volnou strukturou a větším posunem nití. Odvozeniny od atlasové vazby nazýváme zesílený atlas, vzorovaný atlas, stínovaný atlas. Mezi tkaniny s atlasovou vazbou patří satén, klot, flauš, atlas, dyftýn.
Bavlna
Bavlněná látka se vyrábí z vláken bavlnovníku. Bavlněná látka je vyrobena z bavlnářských nebo spřádatelných chemických vláken, textilních odpadů těchto vláken nebo jejich směsí tak, že má vzhled i charakter bavlněných vláken. Bavlna snadno přijímá barvivo a dobře se pere. Bavlna má mnoho podob: od gázovyn a lehkého batistu až po silný a pevný manšestr a denim. Jako pletenina je bavlněná látka měkká a poddajná, splývavá a má dobré tepelné izolační vlastnosti. Bavlněná látka se dá dobře prát. Často se bavlna používá se syntetickými vlákny, především v nemačkavé podobě. Bavlněná látka poskytuje široké možnosti uplatnění na osobní prádlo, dámské, pánské i dětské oděvy, módní doplňky.
Dekorační látky
Použití kvalitních dekoračních látek je především na čalounění, závěsy a jiné. Naše dekorační látky jsou vyrobené z bavlny, viskózy nebo polyesteru. Bavlna je tkanina ze semen různých odrůd bavlnovníku. Vlákno bavlny má vysokou odolnost proti teplu. V teplé ani vařící vodě se nemění, za mokra získává pevnost a tažnost. Viskóza, která je také obsažena v našich dekoračních látkách je textilní vlákno vyrobené z xantogenátu celulózy, rozpuštěné v roztoku hydroxidu sodného. Výchozí surovinou je celulóza ze dřeva jehličnatých stromů.
Džínovina
Slovo džínovina je nesprávný, ale velmi často používaný název pro denim. Džínovina se nejvíce prosazovala v 70. letech 20.stol. Džínový oděv se vyrábí pro ženy, muže i děti. Džínovina je zhotovena z bavlnářského nebo vlnařského denimu. Oděv z džínoviny je většinou ležérní, volný, sportovní. Je bohatě štepován, často nití odlišné barvy, a opatřen četnými našívanými kapsami a zdrhovadly. Džínová látka se používá na kalhoty, bundy, košile a sukně, boty a doplňky.
Flanel
Plošná textilie z bavlněných a vlněných přízí. Název byl odvozen z welského gwelamen – flannen ustálen na flanel.
Flanel může být tkán v plátnové či keprové vazbě s použitím česaných, nebo mykaných přízích. Flanel se vyznačuje vynikajícími vlastnostmi. Mezi nejvýznamnější vlastnosti flanelu patří měkký omak, hustý vlas z lícní strany, občas i z rubové strany. Flanel pro svoji měkkost je často používán na dětské oblečení, košile, halenky, povlečení, pyžama či dětské overaly na spaní.
Údržba 100% bavlněného flanelu je velice snadná, žehlení není nutné a praní se doporučuje na 40°C po rubu.
Hedvábí
Hedvábí se získává ze zámotků housenek uměle pěstovaného motýla – bource morušového. Již ve staré Číně bylo hedvábí velmi ceněné a výroba hedvábí byla utajována do té doby než bylo několik zámotků propašováno na střední východ. Hedvábné vlákno je velmi pevné. Hedvábné tkaniny mají různou gramáž a strukturu. Použití hedvábí je od lehounkých závojů až po těžké čalounické tkaniny. Některé typy se musí prát v ruce, jiné lze prát v pračce, většinou se však hedvábí nesmí čistit chemicky. Hedvábí je mimořádně pevné a dobře se barví. Dupion -plané hedvábí má středně jemné vlákno a nelze jej vždy stejnoměrně napnout. Dupion obsahuje len, proto má uzlíčky a je žíhané.
Kárované látky a pruhy
Vzory na károvaných a pruhovaných látkách jsou obvykle tvořeny vazbou tkaniny, vytvořený použitím dvou i více barev přízí v osnově a útku, čímž vzniká vzor ve tvaru čtverce nebo obdélníku Dalším způsobem vzorování na károvaných a pruhovaných látkách je tisk na lícové straně utkané látky. Pestrost károvaných a pruhovaných látek je velice rozmanitá. Můžeme použít nejrůznější množství barev nití a vazeb. Kárované a pruhované látky se používají na ubrusy, závěsy, lůžkoviny i oděvy.
Keprová vazba „K“
Typické pro keprovou vazbu jsou svislé řádky směřující buď zprava do leva, nebo opačně. Dle převahy nití ve střídě rozdělujeme kepr na osnovní a útkový. U osnovního kepru se útkové vazné body dotýkají pouze v šikmém směru. U útkového kepru je to naopak. Základní kepr je třívazný, vazných bodů může být ve střídě i více. Tkaniny v keprové vazby jsou měkčí a pružnější. Používá se převážně pro prádlové výrobky, svrchní a pracovní oděvy. Mezi tkaniny s keprovou vazbou řadíme barchet, kašmír, spen, loden, fulé, denim.
Kostičky
Vzory na kostkovaných látkách jsou obvykle tvořeny vazbou tkaniny. Vytvářené použitím minimálně dvou odlišných barev pro osnovní a útkové nitě. Vzor kostkovaných látek může vzniknout i pomocí tisku na lícní stranu ve tvaru kostek a obdélníků. Můžeme mít nepřeberné množství vzorů jako jsou káro, kostka, okenní káro, glenček, esterhýzy, tartan, vichy káro. Kostkované látky se používají na ubrusy, závěsy, lůžkoviny i oděvy.
Kostýmové látky
Kostýmové látky se používají na výrobu dámského svrchního oblečení, které se skládá ze dvou samotných částí, pokrývajících horní a dolní část těla. Kostým je nejčastěji zhotoven z jedné stejné tkaniny nebo pleteniny. Svým tvarovým řešením s použitím rozmanitého materiálu může sloužit pro nejrůznější příležitosti. Z kostýmových látek se šíjí saka, kalhoty, sukně apod.
Koženka
Z nedostatku přírodních surovin a jejich vysoké ceny byly pokusy vyrobit syntetické usně. V 18. století se začala vyrábět tzv. vosková plátna – dnešní koženka.
Koženky rozdělujeme do základních skupin - obuvnické, galanterní a oděvní. Koženky vznikají nánosem na různé druhy podkladových materiálů – tkanina, pletenina a netkaná textilie. Nános polymeru koženky tvoří lícní stranu materiálu. V současné době se na nános používají - polyuretan (PUR), polyakrylát (PAN), polyvinylchlorid (PVC) buď samostatně, nebo v kombinaci.
Povrch koženky není klouzavý oproti ostatním materiálům. Při šití se doporučuje teflonová patka nebo povrch koženky natřít silikonovým olejem. Patka po kožence lépe klouže a nedochází k prosekávání.
Krajky
Krajka je vzdušná, průhledná látka s opakujícím se vzorem. V dnešní době se krajka vyrábí převážně strojovým způsobem, ale v poslední době ruční výroba krajky nachází své místo na trhu. Krajka je tvořena vzájemným propojením více soustav nití. Krajky můžeme dělit podle způsobu výroby na paličkované krajky, síťované krajky, pletené krajky, šité krajky, frivolitky a háčkované krajky. Krajka je vyráběna v pestré škále barev, vzorů a struktur. Krajka se používá na výrobu dámských oděvů, prádla a bytového textilu.
Látky s flitry
Látky s flitry se vyrábějí z umělých nebo syntetických vláken. Flitrové látky se mohou želit pouze vlahou žehličkou. Pokud s flitrovou látkou zacházíme správným způsobem, žehlení není potřeba. Dobrou vlastností flitrových látek je jejich malá srážlivost a nemačkavost. Flitrové látky jsou velice náročné na zpracování. Musíme dávat pozor při stříhání, šití a ošetřování hotového oděvu. Flitrové látky vždy stříháme mezi plíšky. Flitrové látky lze použít na slavností šaty, kostýmy.
Len
Lněné látky mají různorodé využití, od jemného kapesníku, ložního a stolního textilu až po lehké šatovky, pánské obleky, pracovní oděvy či pevnou plachtovinu nebo k technickým účelům. Lněná látka je chladivá, hladká, mívá pěkný lesk, je pevná a značně odolná proti oděru. Na omak je lněná látka tužší. Lněná látka je málo nasákavá a odolná proti ušpinění. Len je spřádatelné vlákno rostlinné, které patří k nejstarším textilním vláknům, pěstovaným již počátkem 4.tis.př. n. l. Len používali Egypťané na balení mumií. Lněná látka je vyrobena z lněných vláken, nebo jejich směsí s bavlněnými, příp. chemickými vlákny. Len je také používaný jako složka přírodního hedvábí- Dupion.
Manšestr
Název manšestr je odvozen od anglického města Manchester, kde se látka vyrábí.
Manšestr je vlasová tkanina tkána plátnovou vazbou. Plátnovou vazbu manšestru tvoří dvě osnovní nitě se dvěma útky (základní a vlasový). Další osnovní nitě vážou pouze v základním útku a vznikají podélné vlasové proužky – manšestr. Šíře proužků je závislá na poštu osnovních nití, které provozují se základními útky.
Využití manšestru je široké – saka, kalhoty, kabáty, vesty, oděvní a bytové doplňky.
Plátnová vazba „P“
Mezi nejjednodušší vazby řadíme vazbu plátnovou. Vyznačuje se střídáním osnovních a útkových vazných bodů ve vodorovném a svislém směru. Vazba plátnová má stejný vzhled na lícní i rubní straně, který je zapříčiněn čtyřmi vaznými body. Vazba je s porovnáním s ostatními vazbami velice hustá, pevná a odolná. Odvozeniny plátnové vazby: ryps podélný, ryps příčný a panama. Plátnová vazba se nejčastěji používá u textilií na prádlo, podšívky, svrchní oblečení, kapsoviny a bytový textil. Tkaniny s plátnovou vazbou jsou např. batist, taft, popelín, fresko, tvíd.
Organza
Díky pokroku ve výrobě syntetických vláken je dnes možno sehnat celou řadu lehkých textilií romantického vzhledu. Organza je tuhá tkanina malé hmotnosti, z přírodního nebo chemického hedvábí, tkaná v plátnové vazbě. Organza je látka lesklá, dosti klouzavá a snadno se třepí. Organza se žehlí jen velmi vlažnou žehličkou. Výhodou u organzy je její malá srážlivost a nemačkavost. Organzu lze použít na lehké dámské šaty, kostýmy, svatební dekoraci, závěsy, ubrusy.
Plavkovina
Plavkoviny dnes řadíme mezi vyhledávané látky pro sport, pobyt v aquaparku a welness hotelech. Požadavky na kvalitu plavkoviny se stále zvyšují. Musí splňovat vysokou odolnost vůči přírodním vlivům (slunce, mořská voda, krémy …). Mezi vlastnosti řadíme pružnost ve směru osnovy a útku, pevnost ve švu a příjemný omak. Plavkovinou nazýváme pletený materiál se složením přibližně 80% polyamidu a 20% elastických vláken. Plavkovinu lze použít na spodní prádlo, sportovní oblečení, dámské a pánské plavky.
Pletenina
Pletenina – plošná textilie tvořena vzájemně provázanou jednou soustavou nití, zdeformovaných do obloučku. Nitě mohou být kladeny ve vodorovném směru nad sebou nebo vedle sebe v podélném směru. Základním konstrukčním prvkem pletenin je očko – lícní a rubové. Pleteniny se vyrábějí na pletařských strojích – pletací stroje pro výrobu zátažných pletenin a osnovní stávky pro výrobu osnovních pletenin.
Pleteniny mají oproti tkaninám žádané vlastnosti – měkkost, tažnost, pružnost, splývavost, malou nebo žádnou mačkavost, příjemný omak a hřejivost. Nevýhoda pletenin je vysoká páratelnost a náchylnost k zatrhávání oček.
Pleteniny mají široké využití v oděvním průmyslu, ale i ve zdravotnickém a pro technické účely. V oděvním průmyslu především na prádlové a punčochové zboží, sportovní oblečení, rukavice a oděvy pro denní nošení.
Podšívky
Podšívkovina je vžitý a používaný název pro bavlnářskou a hedvábnickou tkaninu malé hmotnosti, s hladkým a lesklým povrchem, nejčastěji tkanou v atlasové vazbě. Rukávová podšívka bývá ve světlých barvách s tmavými vlasovými proužky. Oděvy se opatřují podšívkou, aby lépe seděli. Podšívka je ochranou mezi svrchní látkou a spodním prádlem, příp. pokožkou. Nošení vypodšívkovaných plášťů, sukní a šatů je pro ženu příjemnější tím, že podšívky udržují teplo. Barevná škála podšívek je obrovská, v nabídce bývají jak jednobarevné, tak i pestré podšívkové látky. Podšívky lze snadno prát, nesráží se a nemusí se žehlit.
Prošev
Zateplená plošná textilie používána jako podšívka či prošev. Prošev se skládá ze dvou vrstev, které jsou navzájem spojeny ozdobným prošíváním z lícní strany. Na vrchní část proševu se nejčastěji používá polyesterová podšívka nebo netkaná textilie. Spodní část proševu může být z viskózové, syntetické nebo polyesterové střiže. Vyrábí se pod obchodním názvem Vatelín. Spodní vrstva proševu může být spojena prošitím, nebo vpichováním.
Prošev se nejčastěji používá do trupové části svrchních oděvů. Vyznačuje se měkkostí, malou hmotností a objemností. Prošev lze použít na zimní kabáty, bundy, vesty, kombinézy, ale i přehozy.
Samet
Samet je vlasová tkanina tvořena smyčkami, které mohou být řezány nebo ponechány vcelku. Složení sametu se během let vyvíjelo. Dříve se samet vyráběl pouze z hedvábných a bavlněných přízí. V dnešní době je jeho složení především z polyesterových, acetátových a viskózových vláken s příměsí vláken elastických. Rozeznáváme samet osnovní, samet útkový, pletený samet a plyš. Použití sametů je velice rozmanité. Lze ho použít na ložní prádlo, plážové oděvy, povlaky, obuvnické výrobky, mikiny, sportovní soupravy, dekorační účely. Zipy se u sametu přišívají ručně a raději se vyhneme knoflíkovým dírkám, nahradíme je háčky nebo skrytým zapínáním. Záložky se u sametu začišťují v ruce nebo strojově, zpevňují se lemovkou, aby se sametová látka nevytahovala.
Satén
Satén svůj název získal z latinského seta – lesklý. Satén se vyznačuje hladkým, lesklým povrchem a matným rubem, tkaným v atlasové vazbě. Vyrábí se převážně z nekonečných vláken. Mezi vlákna můžeme řadit přírodní hedvábí, viskózu, polyester a polyamid. Satény z přírodních vláken je od umělých saténů mnohem jemnější lehčí s menším leskem.
Při šití saténu musíme dávat velký pozor na zatrhávání nití a odírání. Žehlení saténu se doporučuje při nízké teplotě a bez páry, která by mohla na povrchu zanechat nežádoucí skvrny. Satén má velice široké využití. Může být použit na dekorační účely do bytu, záclony, závěsy, přehozy, šaty, sukně, halenky, společenské a svatební šaty, ložní a spodní prádlo a podšívkovinu.
Šicí nitě
Šicí nitě slouží ke spojování jednotlivých dílů a k začištění. Na šicí niť jsou vyvíjeny vysoké nároky na pevnost při šití, nošení, pružnost, stálobarevnost, tažnost a odolné vůči oděru. Pro zabránění trhání nitě musí být splněny požadavky na stejnoměrnost, hladkost a odolnost vůči vyšším teplotám. Nit se nesmí ve volném stavu rozkrucovat a vytvářet nežádoucí smyčky. Vlastnosti šicích nití nejvíce ovlivňuje materiálové složení, konstrukce a konečná úprava. Šicí nitě rozdělujeme do skupin dle použité příze. Šicí nitě mohou být bavlněné, syntetické, polyesterové, polyamidové, jádrové a šicí nitě ke speciálním účelům.
Šifon
Název pochází z francouzského ‘‘chiffon‘‘ – hadřík. Šifon je hedvábná průsvitná tkanina s jemným zrnitým povrchem. Z ekonomických důvodů se začal šifon tkát z umělých vláken. Vlákna v obou směrech tkaniny mají jemně strupovitý povrch, to dělá tkaninu nerovnou a dodává ji na pružnosti. Dostava nití u šifonu je velice řídká, proto je tkaná v plátnové vazbě se střídáním zákrutu S a Z v jedné ze soustavy nití.
Šití šifonu musí být velice přesné. Z lícní strany je vidět zpracování vnitřní konstrukce. Žehlení šifonu je doporučeno bez páry. Při žehlení šifonu s párou mohou vzniknout skvrny. Šifon se vyznačuje velkou škálou vzorů, barevnosti a použitelnosti. Šifon lze použít na dekorační účely do bytu, záclony, závěsy, šály, lehké halenky, šaty, sukně, tuniky, společenské a svatební šaty.
Šusťákovina
Šusťákovina či silon patří mezi velmi odolné plošné textilie, tkané v plátnové vazbě s použitím polyesterových a polyamidových vláken.
Šusťákoviny mohou být se zátěrem či bez zátěru. Pomocí zátěru získává šusťákovina na svém povrchu pevný, jemný film v jedné či více vrstvách. Zátěr je na textilii nanášen pomocí nátěru, zabraňujícího průtok vody.
Největší předností šusťákoviny je nepromokavost, odolnost vůči oděru a větru vzdornost. Díky svým vlastnostem šusťák můžeme využít na sportovní oblečení, bundy, vesty, kalhoty, oteplovací soupravy, kombinézy a oblečky pro zvířata.
Taft
Taft je savý a příjemný na pokožce. Taft je hedvábnická, lesklá a tuhá tkanina, s mírným kovovým leskem a jasným příčným žebrováním. Taft se vyrábí z přírodního nebo viskózového hedvábí. Barveny je převážně v kuse. V různých obměnách rozeznáváme taft alpaka, taft armyr, taft brožé, taft flér, taft glasé, taft imprime, taft chameleón a řadu dalších. Taft se používá na dámské šaty slavnostního vzhledu.
Tyl
Plošná síťová textilie nebo pletenina s jemným mřížkováním. Název pochází, od francouzského města Tulle, kde se paličkovaly stuhy. Tyly se převážně vyrábějí z umělých vláken. Používají se polyesterová nebo polyamidová vlákna. Pouze u bobinet textilie jsou použity jemné bavlněné příze. Jemný bavlněný tyl převážně používáme na ruční a strojové vyšívání jako podkladový materiál. Bavlněný tyl lze škrobit pro výrobu dámských klobouků.
Tyly dělíme dle tvaru struktury a jemnosti otvorů. Textilie je velice pevná, tuhá, ale s velmi malou hmotností. Díky své tuhosti tyly jsou používány pro výztuhu dámských plesových a svatebních šatů. Jemný tyl lze použít na dámské šaty, halenky, sukně, dekorace do bytu, záclony a závěsy.
Úplety
Úpletem je tato látka nazývána proto, že vzniká vzájemným proplétáním smyček nití. Úplety jsou zátažné a řetězové. Řetězové úplety jsou méně pružné než zátažné a mají hladší, uzavřenější povrch. Nezávisle na technice výroby se úplety vyznačují vysokou pružností, porézností (jsou vzdušné). Úplety mohou dobře udržovat tělesné teplo. Úplety jsou přiléhavé a méně mačkavé než bavlněné látky ze stejné suroviny. Při sušení by měl být úplet vytvarován správného tvaru, aby se po vyprání nevytahoval.
Vlněné materiály
Vlněné materiály mají dlouhou tradici ve výrobě i použití. Názvy vlněných materiálů jsou často dovozeny od dominantních vzorů – pepř a sůl, kaviár, rybí kost.
Na výrobu vlněných tkanin se nejčastěji používají vlněné příze, nebo příze z chemických vláken vlnařského staplu. Tkaniny s vyšší plošnou hmotností se vyrábějí z mykaných vlněných přízí, kde nejsou vyčesávána krátká vlákna – zimní látky. Z česaných přízí se vyrábějí tkaniny lehké, jemné, vzdušné, nejčastěji v kombinaci se syntetickými vlákny.
Vlastnosti vlněných tkanin vynikají v tepelné izolaci, hřejivosti, pružnosti, napařování, žehlení, nasákavosti a dobré tvarovatelnosti.
Použití vlněných materiálů je velice rozmanité – pánské obleky, dámské kostýmy, pláště, kalhoty, zimní sukně a saka.